O metodice i o mně

Co je metodika, jak se metodiky tvoří a následně i píšou, co je důležité, proč mě to baví a co mi metodika přináší.

Metodika je pro mě návyk, skoro jako droga. Zřejmě se mi metodická práce za více než třináct let dostala hluboko pod kůži. Ale určitě mi vymýšlení postupů, jejich odlaďování a psaní obecně přináší radost, uspokojení. Metodika je pro mě ostrůvek kreativity i slovní úloha, kterou je třeba vyřešit. Metodický proces je velmi podobný programování.  Také vzniká něco nového, co provází nadšení k řešení problémů a je třeba rozložit problém na sadu po sobě jdoucích kroků.

Výstupem práce metodika jsou příručky, manuály, stanoviska a jiná tomu podobná metodická havěť, která odráží nebo by časem měla odrážet postupy a procesy pro vnější i vnitřní prostředí firmy. Ale nejde jen o výstupy samotné, ale hlavně o procesy, které jsou s tvorbou výstupů spjaté. V některé organizaci tvůrce svým umem přispívá pouze v určité specifické oblasti, jinde může metodik být jakýsi guru.

Záměrně užívám slovo tvořit. Metodika je hodně o analýze prostředí, zdrojů, probíhajících procesů, o hledání pramenů, sbírání vědomostí o dané oblasti, koordinaci postupů s dotčenými subjekty, provázanosti s dalšími dokumenty. Jsou to hodiny a hodiny práce, která na první pohled není vůbec vidět. Ač se sepsání metodiky tváří velmi jednoduše, opak je mnohdy pravdou a při urputném soustředění mi vždy vyběhne nejedna vráska na čele.

Nelze opomenout jazykovou vybavenost, cit pro texty oku i uchu lahodící, jinými slovy stylistiku. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, ale čtivost a výsledná podoba pojednání možná souvisí i s hudebním sluchem. Když po hlasitém přečtení text nezní, tak je zkrátka něco špatně. A tak předělávám, mažu, přepisuju, hledám vhodná slova a znovu stylizuju celou větu.

Co by to bylo za dokument bez učesaného vzhledu? Dobře naformátovaný text je vizitkou dokumentu i samotného autora, případně zadavatele a věřte, někdy je to pěkná dřina. Občas si texťák dělá vyloženě to, co sám uzná za vhodné.

Metodiku formují také připomínky k napsaným textům. Každý člověk je jiný, každý má jiné znalosti, jiné vyjadřování. Někdy je dost těžké pochopit, co chce básník říct. Metodik musí umět číst i cizí texty, najít v nich to důležité, najít chyby, navrhnout řešení, upravit a doporučit postupy. A to i v případě, že se jedná o multioborové znalosti. Ne, metodik obecně, a tedy ani já, v žádném případě není všeználek. Ale ví, kam sáhnout, kde a jak si případně ověřit uvedené informace a rád se k danému tématu dle vymezeného času poučí.  A zároveň musí umět přijmout konstruktivní kritiku a připomínky ostatních ke svému textu.

Důležitou součástí je vždy zpětná vazba. To ostatně platí v jakékoliv oblasti, alespoň pro mě. Aspoň vidím, jestli náhodou nejsem úplně mimo. A pokud přichází pozitivní odezva, což je v drtivé většině případů, je to pro mě obrovská motivace.

Víc hlav, víc ví. Lidová moudrost platí i při vymýšlení postupů a psaní. I když jsem povahou spíše introvert, ráda spolupracuju s ostatními při programování procesu, když potřebuju najít vhodné výrazy nebo se inspirovat. Jednoduše řečeno, bez brainstormingu, bez porady, nebo bez obyčejného popovídání si o daném problému, bez vyjasnění si cílů a požadavků mezi všemi zainteresovanými stranami a v závěru i bez tzv. kontroly čtyř očí (nebo více) se dobrá metodika neobejde.

Každý proces musíme časem zhodnotit a ověřit jeho funkčnost. V takovém okamžiku pak přichází na řadu revize a aktualizace dokumentů. A věřte, že čím lépe dokument připravíme v samotném začátku, tím lépe a rychleji ho potom můžeme aktualizovat.